22.11.2020

Jak ten čas letí. Už pár dní v noci mrzne a nás čeká stěhování do Prahy. Fanynka se mi trochu zhoršila, už se i počůrala do vlastního pelechu. Občas čučí na jedno místo a nereaguje na mne, dokud se jí nedotknu . Musím jí bránit před nájezdy Elišky, která si jí občas splete s parťákem na hraní. Asi jí pořídím kamarádku. Už se naučila  otevřít můj prádelník . Pokud odejdu ven, tak ponožky sbírám po celém pokoji. Je neuvěřitelně zvídavá a hýří nápady jak se kam dostat, co kde sebrat. Takového blázna jsem ještě neměla.

Procházky jsem už omezila. Holky nerady běhají v mokru a mokro je celé dny.   Tráva  nestačí oschnout.

1.10.2020

Letos je příjemný podzim. Jen občas sprchne. Alespoň tedy u nás. Když začne pršet, tak se mé dámy štítí mokré trávy. Fanynka dojde tak metr od vchodových dveří a vyčůrá se. Za ní Chutney i Eliška loužičku přeznačkují a je po venčení. Když k večeru zatopím, tak se všechny přestěhují před krb. Elí je přes den doma čiloučká a tak stále házím pískálky, hledám vše co mi ukořistila po domě. Moc ráda louská vlašáky a vykusuje jádro. Ovšem když jí dám vyloupaný oříšek, tak to nechce. Nejsem z její vášně moc nadšená, bojím se, že si zláme nějaký zub. Zatím je plnochrupá. Na zahradě mám 2 velké ořešáky a najít ořech není žádný problém. Muselo by pršet každý den, aby venku nešmejdila.

Holky jsou zdravé, je Fandu trápí nožičky. Přidávám jí každý den chondro a to jí hodně pomáhá.

25.9.2020

Dnes je deštivý a pošmourný den a tak napíši pár novinek.

Chutney jsem letos nenakryla, protože jsem prošvihla den D. Měla skrytý začátek říje , takže jsem dorazila na progesteron pozdě. Chutney je ve výborné kondici, srst má jako mladice. S Eliškou dovádí na zahradě a opět se vrátila k aportování.

Fanynka si užívá důchod. Špatně slyší i vidí, ale ve svém teritoriu se dobře orientuje. Zatím jí nepostihla nějaká nemoc. Rězáků už moc nemá, ale stoličky ještě slouží, takže jí zatím vařit nemusím. I když vařené kuřátko, nebo kachničku miluje.

Eliška je stále poděs. Neustále si něco vymýšlý a je zvědavá jako opička. Všude šmejdí, všechno se jí hodí. Letos máme zahradu plnou hrabošů, všude díry a tak si brousí srst na čumáku v myších dírách. Už pár hrabošů domů přinesla. Další její zábava je sbírání spadaného ovoce, které jí musím házet a ona aportuje jako divá. Po té ovoce zbaští. Je jako králík. Chutnaly jí jahody, kedlubny, meruňky, broskve, teď spásá hrušky, švestky  a jablka.

14.9. prošla bonitací a byla uznaná chovnou. Viz bonitační karta. Sice jsem jí nechala zbonitovat dost brzy ( ve 12 měsících), kdy ještě neměla srst dlouhou až na zem a neměla řádně vybarvený hřbet. Jinak - samé nuly. Ale myslím, že to byla jedna z posledních bonitací letos, protože nám covid zarazí shromažďování. Do fotoalba jsem přidala pár fotek.

31.5.2020

Tak nám začaly obě holky hárat. Včera Eliška a dnes Chutney. Chutney pojede za ženichem opět do Maďarska, stejně jako minulý rok.  Fanfule nechce moc chodit ven, je jí zima. Asi jí budu muset obléknout triko. Tak snad už budou nějaké teplé dny. Hlavně dnes jen vystrčila nos ze dveří a začala se třást. Asi to bude také věkem.

Elišce je 9 1/2 měsíce. Je velký divoch. Potřebovala by k sobě stejně  temperamentního kamaráda.  Holky jí nestačí. 

12.4.2020

Ledoví muži jsou tady. Venku je 5 st.C. Přes okno.... krásné počasí, sluníčko svítí. Ale  ven se musím tepleji obléknout. Elišce a Chutney to je ale celkem jedno. Elišce bude za týden  9 měsíců a je z ní moc pěkná fenka. Je hrozně zvědavá. Všude vleze, všechno prozkoumá. Stále je v pohybu a doma se moc nezdrží. Spolu s Chutney jsou pěkně divoká dvojka. Chutney jí učí samé blbosti. Fanda se občas přidá, ale stále je její prioritou spánek. Letos jí bude 14 let. Ale když se na zahradě objeví kočka, tak to je mazec. To je napružená, s vysoko zvednutým ocáskem a letí za kočkou jako mladice.

Rodina Mattyho / 2019, vrh M/mi poslala moc hezkou fotku.

2.4.2020

V první polovině března jsem se s holkami odstěhovala na vesnici. Eliška řádí na zahradě spolu s Chutney. Zatím do jezírek nezahučela, ale stále prozkoumává jejich okolí. Snad už nebude mrznout a voda v nich se začne oteplovat. se vyválela v hromádce vyhrabaného mechu. Musela jsem jí při očistě přebalíčkovat, protože měla mech zamotaný úplně všude. Zatím jí balíčkuji jen hlavu. Překvapivě si toto nechá líbit. Ani se nesnaží natáčky stáhnout. Venku je většinu dne. Domů se jí moc nechce. Spolu s Chutney prohánějí vše živé. Dnes jsem si všimla, že Elišku zajímají včely a tak čekám, kdy dostane první žihadlo. Také jsem s ní byla u veta, kde jí vytrhal mléčné řezáky, špičáky a i stoličky.. Teď má zuby jako noty na buben. Takové množství mléčných zubů k vytrhnutí , jsem v jejím věku ještě nezažila . No máme to za sebou. Chutney je ve formě, aportuje jako blázen. Včera jsme byly hodinku na procházce. Vzala jsem s sebou i Fanynku, ale občas jsem jí musela poponést. Už jí bolí nožičky a moc chůze nezvládne. Šly jsme okolo rybníku, kde se na sluníčku vyhřívala vydra, po hladině pluly kachny a na druhém břehu jsem viděla 2 volavky. Ale moc dlouho jsem se bažit nemohla, protože Eliška a Chutney se stále snažily dostat k vodě. Už jsem se viděla, jak lezu do studené vody a tahám je ven, protože z této strany je voda hluboká. Cestou v poli jsme měly nasměrováno do lesa. K obratu směrem domů, mě přiměla až plachtící káňata, která se ze zájmem k nám přiblížila. Tak jsem smečku donutila se mne držet a šly jsme zpět. Fanynka mazala domů do teplého pelíšku a zbytek smečky zůstal venku a řval na kočku, která před nimi zdrhla na strom.

Bohužel v současné době jsou výstavy v nedohlednu. Doufám, že s Eliškou  stihneme na pár výstavách předvést. Chutney by měla koncem léta hárat a je dost nejisté její zahraniční krytí. Tak jsem si upekla koláč, čučím do zahrady, která se probouzí ze zimního spánku a je tady klid, ptáci zpívají jako o život a já si říkám .....panebože, ta malá mrcha mi rozhrabává na záhoně česnek . Jdu na ní.    

7.2.2020

Doma je klídek. Fanča i Chutney hodně spí. Venku je pořád bláto a často prší a to je nebaví. Za to Elišku baví všechno. K zábavě jí stačí lístek z kytky. Doma jsem stále v pozoru, protože mi Eli vytahuje  papíry, čůrá za křeslo, okusuje oblíbený roh, schovává bačkory, Vše, co mi spadne odnese, zbaští, nebo roztrhá. Ještě jí chutná el. kabel od televize. Spí se mnou v ložnici a tam překousala drátky od reprobedýnek- manžel to ještě neví. Tak jsem musela udělat překážkovou dráhu a zamezit jí přístup k oblíbeným místům.

V sobotu 1.2. jsem jí vzala na její první výstavu. do Brna. Celkem se jí tam líbilo. Dost jsem se obávala jejího temperamentu, protože tak dlouho ještě na jednom místě neseděla. Ale dobrý. Od p. rozhodčího Semana (SK) dostala VN2 a moc pěkný posudek.

7.1.2020

Elišce je už 4,5 měsíce. Přidala jsem pár fotek do alba Eliška. Je fakt, že se Chutney probudila ze své lenosti. Myslím, že jí považuje za svou. Nejenže jí kojila, když jsem si jí přivezla a stále si s ní hraje a ochraňuje. Takže jí Eli dává zabrat. Občas vyrazí na Fandu, ale tam moc nepochodí. Vycházky si moc neužíváme. Všude je bláto, před domem sůl, tak jsem procházky zkrátila. Ale už se k nám blíží jaro, odjezd na chalupu a veliký prostor na lítání. Občas Eli rupne v makovičce a lítá na procházce v blátě jako magůrek. Miluje aport a to se přidá i Chutney. Ta je rychlejší a tak míček ukořistí dřív, ale po každé jí ho dá a ona blaženě přináší. Moc dobře papká. 4x denně mlátí s miskou o zem, což je nepřehlédnutelný pokyn abych okamžitě dala něco na zub. Momentálně přezubuje.

Na Fanynce je už opravdu vidět její věk. Letos v létě jí bude 14 let. Také hezky papká, hodně zubů jí už chybí. Na procházkách se loudá. No a Chutney přibrala, protože jsem jí krmila starterkama stejně jako Mattyho.. A tak je v dietě. Hlídám, aby nežrala přebytky Elišky. Jinak je stále v pohodě.